blogísek

Dobu, kdy se zima pomalu přeměňuje v přívětivé jaro, bych ráda zasvětila fotografce, která se jako jedna z prvních zapojila do fotografické výzvy Little bubble stories. Budu vám vyprávět příběh o mladé nadějné fotografce, která se, navzdory za rohem stojící maturitě, odhodlaně pustila do vymýšlení názvů a jako vůbec první fotografka bublin vyvezla brože za hranice České … Read moreMy Linh Nguyen: minimalistická. Příběh čtvrtý.

Pro měsíc březen jsem pro vás vybrala dalšího fotografa. Tentokrát jde o rodilého Brňáka relativně pozdního data výroby. Už jste napjatí? Nu, to je jedině dobře! Přestože jsem si myslela, že se budu po zveřejnění několika fotosérií beznadějně opakovat a bude těžké přijít s něčím originálním, pestrá tvorba odvážlivců, kteří se se mnou rozhodli spolupracovat, mě … Read moreJiří Waschka: vyklidněný megaloman. Příběh třetí.

Leden, plný fotografií prvního autora, který se zapojil do velkého projektu focení bublinových broží, je za námi. S Vláďou Steinbauerem jsme na základě této trochu švihlé spolupráce už zvládli naplánovat další zajímavý projekt, ale o něm zase jindy. 😊 Už se nemůžu dočkat, až vám představím dalšího tvůrce, respektive tvůrkyni, povolí-li vůbec čeština tento slovotvar. Ono … Read moreVendula Hungerová: divoké rodičovství. Příběh druhý.

Na tuhle chvíli jsem se neskutečně těšila. Je to moment, kdy vyšlu směrem k vám, čtenářům, první vlaštovku slibovaného projektu, který se potáhne napříč celým kalendářním rokem. Teď stojím před momentem, kdy mám představit prvního autora, který se do mé výzvy aktivně zapojil. Tak směle do toho! V tom, co napsat o Vláďovi jsem měla docela jasno. … Read moreVláďa Steinbauer: psychotest. Příběh první.

Stačilo málo a rok se nám přehoupl do nového letopočtu. Bude mi chvíli trvat, než si na tu devítku na konci zvyknu, ale už teď vidím, že vžitá funkční představa nových začátků je vlnou, kterou je záhodno chytit a využít jejího potenciálu (pokud vás téma dobrých začátků a obecně správného načasování zajímá, vřele doporučuji knížku … Read more12 měsíců, 12 fotografů: dlouho připravovaný projekt je tu!

Před časem mi pod rukama začala vznikat velmi neurčitá miniedice, kterou spojovalo jedno jediné – a to písmeno Č. Když si zadáte písmeno Č do vyhledávače, zjistíte, že je toto písmeno specifikem pro slovanské národy, směrem na západ se s ním v podstatě nepotkáte. Pokud si necháte poslat balík z Číny (!) nebo třeba z Ameriky, je vysoká pravděpodobnost, … Read moreČexpozice: důvěrné zlořečení všední malosti

Nejsem zastánce extrémů, vědomě nepatřím do žádné splašené ekoskupiny, dokonce si nejsem zcela jistá, kolik dělá moje uhlíková stopa. Možná je to nezralé, nebo krátkozraké. Osobně si ale myslím, že kolem sebe nutně nemusím házet konkrétními čísly a daty, abych se přesto mohla chovat ke svému okolí a k přírodě alespoň trochu slušně a ohleduplně. Úvahy … Read moreVánoce s čistým svědomím: respektsáčky

S kapelou Epydemye mě spojuje poměrně dlouhá historie, ale pravděpodobně jsem znala dřív já je, než oni mě. Ještě na střední, kdy jsme s folkrockovou skupinou Trilobajt obráželi Porty a zkoušeli štěstí, jsme se s Epy-triem potkávali na podobně laděných hudebních akcích. Viděli jsme, že jsou dobří a mají před námi náskok, kluci zasněně obdivovali tu „krásnou … Read moreEPYDEMYE: emočně neli(mi)tovaná edice

Znáte ty dny, kdy to vypadá, že z nich nic moc dobrého nemůže vzejít, ale potom se to najednou otočí, slunce vás vytáhne za paty z domu a vy se jenom radujete a říkáte si, že je to vážně moc dobrý? Tak přesně taková sobota přivedla na svět sérii fotografií, kterou vám chci ukázat. Začalo to příjemnou … Read morePodzimní fotosejšn: koleje, grafitti a prach