Vystoupíte na zastávce Grohova, popoběhnete pár desítek metrů z kopce, zahnete doleva, minete prodejnu nářadí a polotovarů Aurum, zpomalíte krok, a za několik okamžiků jste téměř na místě. Odbočíte doprava do vchodu lemovaného prosklenými výlohami kavárny a pekárny. Rozhodně ale nechoďte moc daleko! Na saunu je ještě moc velké horko. Vás bude zajímat právě ta pekárna vlevo. Pootevřete dveře, nasajete do nosních dírek vůni všech těch dobrot, které vás vítají a apelují na to, abyste zapomněli na své diety a limity, protože najednou moc dobře víte, že to, co je pečeno a pojídáno s láskou, nemá vůbec, ale vůbec žádné zlé tloustnoucí kalorie. Jenom ty hodné, srdíčka a obláčky.
Zpoza pultu se každou chvíli vynoří blonďatá hlava s šibalsky usměvavýma očima. Čekáte dlouho a nikde nikdo? Aha, tak to si asi Maryna zrovna odskočila na kafe naproti. Podívejte, už je tady. Tak co si dáte dnes? Cibulový koláč, čerstvě upečený chleba, nebo třeba něco sladkého? Inu, jen se kochejte, já vám zatím řeknu, kam jste to vlastně došli a proč tu jste.
Maryna Matuszek je bystrá a laskavá bytost mnoha zájmů. Krom toho, že je autorkou populárního foodblogu (www.laskominyodmaryny.cz), který ji postupně dovedl až k realizaci vlastního snu, její původní cesta se ubírala poněkud jiným směrem. Vystudovala etnologii na Masarykově univerzitě v Brně. Nějaký čas také pracovala v památkovém ústavu. Když spolupráci s památkáři ukončila, stála na rozcestí, kam se vydat dál. Vše naznačovalo tomu, že by se měla pustit do své oblíbené činnosti organizovaněji a více naplno a přesunout se z blogově-virtuálního prostředí do hmatatelnějších obrysů – blíže k lidem. Na internetu nasytíte zrak, ostatní smysly však zůstanou taktně opomenuty. Jedině ve vlastním gastronomickém podniku můžete sytit smyslů mnohem více: široko daleko linoucí se vůní počínaje, taktilními vjemy konče (chuťový rozměr už ani nezmiňuji – je sice hlavní, ale tak zjevný!). V rozhodnutí jít do toho naživo ji podpořili kamarádi, kteří ji přemlouvali, aby si založila bistro. I ona po zajímavě pojatém bistru nějakou dobu toužila, ale nakonec z toho sešlo – jednak proto, že, jak říká, na to neměla odvahu, pak také kvůli tehdejší konkurenci – v Brně bistra rostla jako houby po dešti. Po krátkém zvažování a přihlédnutí k jasně cukrářsko-pekařskému charakteru blogu tak padl los na realizaci řemeslné pekárny.
Byl to vskutku výborný nápad. Pečení má Maryna v krvi i v rodinné tradici – obě její babičky byly svatební pekařky. Zpráva o nové pekárně se nesla rychle i právě díky populárnímu blogu Laskominy od Maryny. Název blogu, jak sama autorka říká, byl vymýšlen právě tak, aby se dal v budoucnu využít jako jméno opravdového podniku. Mnoho zákazníků tak do začátku vzešlo z řad čtenářů blogu – na webu se dočetli, že Maryna otvírá podnik, tak byli zvědaví, a šli se o tom sami přesvědčit.
Z Maryniných očí je jasně vidět, že ji pečení moc baví. Denně zvládá upéct šedesát chlebů a tváří se, jako by to nebyla žádná velká dřina. Stíhá u toho ještě vyrábět lecjaké dobroty. Od sladkých koláčů a rohlíčků přes slané buchty s cibulí a další pestrou škálu poctivých dobrot. Když jsem procházela rozhovor, který kdysi Maria vedla s redaktorkou webu vitalia.cz, neodpustila jsem si to, a zabrousila do komentářů pod příspěvkem. Jeden z nich mě pobavil, zejména tím, jak přesně vystihuje to, jak jsem se cítila, když jsem poprvé vkročila do pekárny na Slovákově ulici: „(…) Také krásné dortíky, moj Bože, škoda ich zožrať.“
Přesně.
Pečení však není jediná věc, která se v prostorách pekárny pravidelně odehrává. Maryna každý měsíc pořádá turnaje. Spočívají v tom, že na základě vyhlášeného tématu její přátelé a známí, kteří se chtějí zapojit, uvaří či napečou jeden druh pochutiny (škvarková pomazánka, bramborový salát atd.). Maryna pak celý den zákazníkům nabízí degustační porce těchto soutěžních příspěvků a nechává je hlasovat o tom, který z nich je nejlepší. Na konci dne se hlasy sečtou a vyhlásí se vítěz, který dostane sekt a dort. O výhru se ale musí podělit s ostatními, takže každý takový turnaj končí ve velmi přátelském stylu s pusou plnou dortu a hlavou plnou bublinek. Pokud byste se chtěli do turnajů zapojit, stačí se zeptat v prodejně.
Maryna také již dlouhou dobu sbírá recepty na boží milosti, takže pokud nějaký takový máte doma po babičce, můžete jí ho donést, zaručeně ji to potěší.
Spolupráce Little bubble stories s Laskominami od Maryny vznikla tak nějak samospádem. Maryna je hrdou majitelkou jedné z mých nejoblíbenějších hlášek. Buchta na plech. V její profesi to je obzvlášť příhodné slovní spojení, které si i nadále drží milou dvojsmyslnost. A protože mě baví objevovat lidi, které taky něco baví, jednoho dne jsme se domluvily, že společně vytvoříme sérii pekařských broží. Interakce byla příjemně oboustranná, vše se odehrálo překvapivě rychle. A dnes mám tu čest seznámit vás s tím, co jsme vytvořily. Tak se kochejte. Věřím, že se vám budou ještě chvíli po dočtení článku a prohlédnutí fotek sbíhat sliny.
Pokud by vás Mariina tvorba, jak řemeslně pekařská, tak fotograficky literární zajímala, neváhejte nahlédnout na její krásně zpracovaný web www.laskominyodmaryny.cz, navštívit její pravidelně aktualizovaný facebook (https://www.facebook.com/laskominyodmaryny/) nebo za ní osobně dojít do provozovny – na Slovákovu ulici číslo osm. Třeba se tam potkáme.