Čexpozice: důvěrné zlořečení všední malosti

Před časem mi pod rukama začala vznikat velmi neurčitá miniedice, kterou spojovalo jedno jediné – a to písmeno Č. Když si zadáte písmeno Č do vyhledávače, zjistíte, že je toto písmeno specifikem pro slovanské národy, směrem na západ se s ním v podstatě nepotkáte. Pokud si necháte poslat balík z Číny (!) nebo třeba z Ameriky, je vysoká pravděpodobnost, … Read moreČexpozice: důvěrné zlořečení všední malosti

Vánoce s čistým svědomím: respektsáčky

Nejsem zastánce extrémů, vědomě nepatřím do žádné splašené ekoskupiny, dokonce si nejsem zcela jistá, kolik dělá moje uhlíková stopa. Možná je to nezralé, nebo krátkozraké. Osobně si ale myslím, že kolem sebe nutně nemusím házet konkrétními čísly a daty, abych se přesto mohla chovat ke svému okolí a k přírodě alespoň trochu slušně a ohleduplně. Úvahy … Read moreVánoce s čistým svědomím: respektsáčky

EPYDEMYE: emočně neli(mi)tovaná edice

S kapelou Epydemye mě spojuje poměrně dlouhá historie, ale pravděpodobně jsem znala dřív já je, než oni mě. Ještě na střední, kdy jsme s folkrockovou skupinou Trilobajt obráželi Porty a zkoušeli štěstí, jsme se s Epy-triem potkávali na podobně laděných hudebních akcích. Viděli jsme, že jsou dobří a mají před námi náskok, kluci zasněně obdivovali tu „krásnou … Read moreEPYDEMYE: emočně neli(mi)tovaná edice

Podzimní fotosejšn: koleje, grafitti a prach

Znáte ty dny, kdy to vypadá, že z nich nic moc dobrého nemůže vzejít, ale potom se to najednou otočí, slunce vás vytáhne za paty z domu a vy se jenom radujete a říkáte si, že je to vážně moc dobrý? Tak přesně taková sobota přivedla na svět sérii fotografií, kterou vám chci ukázat. Začalo to příjemnou … Read morePodzimní fotosejšn: koleje, grafitti a prach